T’Way

Jak jsem slíbil na svém instagramu a v minulém článku o Lufthanse, dneska si posvítíme na Korejskou lowcost aerolinku T’Way. 

Nákup

Osobně nerozumím tomu, jak nákup letenek v Korei funguje. Nepodařilo se mi najít ten optimální čas. Některé aerolinky to nabízely 3 měsíce dopředu, některé dva, některé rok, některé vůbec, zkrátka jsem neměl možnost si udělat porovnání a tak jsem vzal letenky, jakmile byly za nějakou lepší cenu. Udělal bych lépe, kdybych asi počkal až den před odletem, to totiž stály slovy pár stovek, nicméně po bitvě je každý generál, taky to mohlo dopadnout opačně a mohl jsem se nedoplatit nebo dokonce neletět. Nicméně tato šance je malá, protože Gimpo – Jeju je nejfrekventovanější linka na světě. A tak prakticky všechny letadla co byly vidět z terminálu v Soulu byly pak k vidění i na letišti v Jeju. Mimochodem, přemýšlel jsem co za tímto fenoménem je, a přišel jsem na to, že je to vlastně nejjednodušší řešení. Jeju totiž není jen plný lesů, luk a hájů… ale sídlí zde i spoustu společností. A tak místo toho aby sem dovedli vlak, tak sem businessmani jezdí letadlem. Co mi přišlo už při nákupu super byly ceny doplňujících služeb. 100 korun za zavazadlo a asi 60 korun za výběr sedačky. S tímto mindsetem jsme to vzali pro 3 lidi raz dva. V nabídce nebylo žádné občerstvení ani pití.

Na letišti

Na letiště jsme dorazili 2 a půl hodiny před odletem a bez online checkinu, protože jsme na to během dovolené zapomněli. Žádný stres, žádné příplatky jak u ryanairu se nekonaly. Boarding pass nám byl vytisknut na místě z kiosku zdarma. Zavazadla jsme odbavili jen jsme jako jediní museli čekat na “náhodnou kontrolu” která se stala pouze nám s Pavlem, jakožto cizincům. No nic, trvalo to 5 minut, vše bylo automatizované, stačilo počkat. Šli jsme se na kontroly, ty byly v pohodě a už jsme čekali na letadlo. Ceny uvnitř terminálu byly srovnatelné s tím co je mimo něj. Jediné co vnímám jako velkou nevýhodu je slovy asi 9 kabinkových záchodů na celou halu. To je docela smutný příběh. Na letišti navíc chybí poměrně dost tabule, takže nepodívat se na web, nezjistil bych ani, že nám přesunuli gate. Na gate začal boarding, všechno bylo řečeno v korejštině, takže jsme pouze papouškovali ostatní pasažéry v domění, že se dostaneme kam potřebujeme. Dostali jsme se až do letadla které bylo i při rekordním turn aroundu neuvěřitelně uklizené, voňavé, udržované…

V letadle

Letadlo přiletělo už zpožděné a kvůli špatnému počasí jsme ještě museli čekat. Za mě lepší čekat na zemi než ve vzduchu… nicméně kde T’way udělali fakt přešlap je safety instructions. Ty byly předvedené a odvyprávěné v Korejštině, ale pro Anglicky mluvící zaznělo akorát, ať si přečteme leták před námi. Zajímavá myšlenka. Nakonec jsme vzletěli o hodinu později než bylo plánováno aaaa pak už se vlastně nic nedělo. Neproběhl inflight servis, nestalo se nic zajímavého. Bylo to asi tak, jako byste nastoupili do autobusu z Prahy do Českých Budějovic. Letušky pouze procházely uličkou, ale nic nenabízely, byť zrovna byl katalog plný zajímavých věcí, jako uniforma letušky pro vaši kočku, nebo další blbosti. Ani jídlo se nedalo objednat, byť bylo za rozumnou cenu. Nevím jaký je poměr mezi délkou Korejské věty a té Anglické, ale hlášení v korejštině byly tak 3x delší, v Angličtině spíše strohá. Nicméně, byli jsme často upozorňováni co se děje a tak, za to velký plus.

Po přistání

Pilot si na sebe vzal dle mého velké sousto a poté co jsme opravdu velice tvrdě přistáli na ruku (bez autopilota) na Jeju nás poslali na remote stand. A teď přijde to nejlepší. Na stání kam přijede 737 plná lidí, čekal jeden autobus o něco větší než jezdí třeba na lince mezi Skalkou a Spořilovem, čili ten mikrobus. Do něj narvali 50 lidí a čekalo se na další. A takhle na 4x. Jasný, chápu měli frmol, ale sakra práce, byly tam i volné stojánky s jetways. Mohly využít ty. Co mě ale potěšilo bylo to, že byly rychle vyložené kufry a půjčení auta bylo taky jednoduché. Ale o tom zase někdy příště. Pokud se nestane nic zásadního na letu s T’Way z Jeju do Daegu, tak se na další let podíváme až na Air Busan z Busanu zpátky do Soulu.

Co dodat závěrem? Asi si budu muset lépe nastudovat trh s letenkami na vnitrostátních letech, abych příště ulovil zajímavější aerolinku. Co ale musím uznat, že T’Way mi nabídl během rezervace příjemné prostředí, což v zásadě bylo na této cestě to nejdůležitější. Ta cesta, by byla stejná s jakoukoliv aerolinkou ať už by to bylo Jeju Air nebo Korean, nikde bychom nedostali ani prd. Na čem by ale T’Way mohlo zapracovat je inclusivita turistů nemluvících Korejsky. No a závěr jedna vsuvka… je teď poměrně novinkou, že aerolinky už neříkají dámy a pánové… říkají třeba hosté, cestující… T’Way na to šel vlastní cestou a říká T’Wayers. Roztomilé ?