Pegasus

Před tím, než začnu cokoliv psát, chci dopředu upozornit, že se jedná o moji zkušenost, která se u vás může lišit. Proto nesuďte prosím aerolinku na základě následujícího textu, ale berte to jako jakýsi obrázek nebo pohled náhodného cestujícího.

Nákup letenek

Letenky jsem kupoval pro dva lidi na období vánočních svátků, někdy na konci Srpna za 9 tis. Za zpáteční letenku pro jednu osobu. V ceně už je zahrnutý i výběr sedaček, za který jsme si připlatili a pro každého řízek s bramborem, na druhém delším segmentu, abychom neměli hlad. Letenky jsme koupili z Prahy přes Istanbul (SAW) do Kuvajtu.

Pegasus nabízel zrovna nějaké slevy pro ty co byli zaregistrovaní u nich na webu, takže jsem říkal, že akce využiji. Bohužel, mezitím co jsem letenky kupoval web asi 2x spadl, 3x se přepl do turečtiny a už vůbec nemluvím o aplikaci, která se v danou chvíli vůbec nenačítala. Je otázkou zda-li byla na vině právě ona akce a nebo je tento stav u Pegasusu při nákupu trvalý. Proces jako takový byl jednoduchý a za příjemné ceny nabídl ony upgrades, pakliže si tedy člověk připlatí asi 10 EUR, má možnost získat pokrm (hl. Jídlo, salát, houska a desert), jako na nenízkonákladových aerolinkách. Dále si pak může pasažér připlatit za IFE, které Pegasus streamuje do telefonu. Pegasus jako jedna z posledních Evropských (napůl) nízkonákladovek dovoluje větší příruční zavazadlo nebo malý osobní předmět. Je to tedy stejné pravidlo, jaké kdysi míval easyjet. Je tedy otázkou, kdy se i nad Pegasusem stáhnou mračna a budeme lítat pouze s batohem. Ceny za zavazdla byly za stejnou cenu jako u jiných aerolinek. Bohužel si nepamatuji, jestli byl nabízen nějaký balíček, kde by byly všechny služby nabízené dohromady za třeba lepší cenu.

Na letišti

Na letiště v Praze jsme dorazili 2 hodiny před plánovaným odletem. I přesto, že jsme měli pouze příruční zavazadlo, museli jsme se dostavit na check-in, kvůli kontrole víz. Fronta byla krátká a odbývala rychle. Bohužel, nám personál nebyl schopen říct, zda naše víza platí nebo ne, nicméně i tak nás bez problému pustil, protože v Kuvajtu je možnost získat i visa on arrival. Nevtipnější část přišla, když nám vytiskly palubní vstupenky. Ty totiž nebyly vytištěné, tak jako tomu je u jiných aerolinek, na pevném papíře, ale na něčem, co bych přirovnal k papíru na kterém se tisknou účtenky, nicméně velice trhavý…vlastně ani nevím jak to správně popsat. Hedvábný papír byla oproti tomuto čtvrtka. Nicméně i tak tento krok oceňuji, človek nemusí pořád předkládat na kontrolách telefon. Zároveň nám byl oznámen gate A4, který se ale stejně během toho, co jsme si poctivě vystáli frontu na sekuritce změnil na A7.

V letadle

Proces nástupu do letadla byl poměrně rychlý na to, jak moc neorganizovaný byl. Lidi předbíhali, pohazovali věci, rozhlíželi se a nepokračovali ve frontě. Po nástupu do letadla, jsme byli přivítáni crew, která stála tak podivně v uličce, nikoliv v galley, jak je člověk zvyklý. Hned po úsměvu však přišel zdvižený prst, kdy jsem byl stewardem pokárán ať nenatáčím. V pořádku, mají na to právo, ale je to jejich vizitka. Joshe Cahilla na vás! 😀 

Sedadlo na nás čekalo čisté a místa na kufry bylo i přes benefit, který pegasus nabízí, dostatek (Nastupovali jsme někde uprostřed řady). Sedadlo je pohodlné a tady bych sedadlová pozitiva ukončil. Sedadlo se nedá sklápět, chybí zásuvky na dobíjení zařízení, a v podstatě největší error je za mě chybějící kapsa na osobní věci. Jasně, ubralo by to asi centimetr na legroomu, ale v tomto případě by se to dalo pochopit. Co se legroomu týče, ten je v rámci možností pro člověka s 185 cm dostatečný. Kromě toho na sedadle najdete jakousi plastovou přihrádku obsahující safety card, menu a pytlík na odpad.

Na cestě

I přes nepříznivé počasí jsme odletěli pouze s hodinovým zpožděním. Letadlo nebylo ze záhadných důvodů nastříkáno de-ice (všechny ostatní ano), nicméně jsme odletěli bezpečně. Nevím proč mám ten pocit, ale když se dívám na křídlo letadla, vidím loupající se lak, a to u 3 roky starého letadla, asi není v pořádku, bezpečnost tedy ohodnoťte dle sebe.

Ve vzduchu se pak zapla i wifi, která nabízí opravdu bohatý program filmů, seriálů a muziky, stejně tak jako menu, ne in-flight show, která je pro všechny zdarma. Za vše ostatní se musí zaplatit cena 4 EUR za let, not great not terrible. Streamování internetu není k dispozici.

Crew poté začala rozdávat předobjednané pokrmy a sbírat objednávky na případné další. Pokud platíte kartou, cena je ze záhadného důvodu nižší než cash, což mi samozřejmě nevadí. Ceny za in flight service jsou stejné jako na webu, jen s výhodou, že kromě Tureckých lir můžete platit Eurem. Ceny za in flight service jsou velice rozumné, tady musím pegasus opravdu pochválit. Každopádně seděli jsme uprostřed letadla, in flight jel od začátku a od konce a než se dostali k nám, měli většinu sortimentu vyprodanou. Je však otázkou, zda si in flight nevozí přímo z Turecka.

Co tedy silně neoceňuji, je chování některých pasažérů. Sluchátka prakticky neznají a crew to neřešila. No nic, co už, tohle asi bude na každem letu.

Musím říct, že příjemný let se proměnil relativně v hrůzu a to píšu jako někdo, kdo má nalítáno přes 100 letů. Let do Turecka trval klasicky 1 a půl hodiny a kroužení okolo Istanbulu… taky jeden a půl hodiny. A když myslím kroužení, tak doslova. Kvůli špatnému počasí jsme museli vyčkávat, jenže ze záhadného důvodu, oproti ostatním letadlům, nám místo prodloužení polohy zadali, abychom kroužili doslova v nepravidelných kruzích a vždycky když už to vypadalo, že budeme přistávat, tak jsme se stejně otočili. Lidi funěli, tahaly pytlíky, a atmosféra v letadle by se opravdu dala krájet. Špatné počasí rozhodně nepřisuzuji aerolince, ale rozhodně bych ocenil lepší informovanost stran posádky. 

Letiště v Istanbulu

Letiště v Istanbulu (SAW) jsem si představoval přesně tak jak bylo. Jen mě oproti novému letišti v Istanbulu příjemně překvapily ceny. Voda 15 Kč, Kafe, 70 Kč, víc jsme nestihli. Jinak letiště jako takové, no, flashbacky na Ataturk. Vše hodně stísněné, málo místa, ale to je prostě staré dobré Turecko. Na celé letiště je asi 8 zásuvek na elektřinu. A úplně největší gól byl, že jsme přiletěli na nějakou stojánku, odvezli nás na jeden kraj terminálu, abychom ho celý prošli na druhý konec a dovezli nás na tu samou stojánku. Tady se určitě jedná o náhodu, ale je to vtipné. Na celý letiště je asi 10 záchodů z toho polovina byla funkční a asi 5 pisoárů, jež funkčnost byla relativní.

Let do Kuwaitu

Druhý let začínáme o dost pozitivněji. V galley nás vítá velice milá crew a postupně usedáme do sedaček. Boardování autobusy má obrovskou výhodu, že probíhá ve vlnách, takže nikdo nemusel příliš spěchat. Na odletu bylo opět zpoždění, tentokrát 30 minut. V čem se ale tento let už nyní zásadně liší je informovanost. Všechno krásně vysvětleno kapitánem, proč a jak, takže za mě paráda.

Pár minut po vzletu nám letuška donesla jídlo a oslovením (naším jménem) nám podává tácek s jídlem. Přiznám se, že než jsem letěl, tak jsem zjišťoval, co je servis u Pegasus zač a byl jsem tak navnaděn, že jsem se opravdu těšil. A bylo na co. Letuška donesla tác který se skládal z objednaného řízku (když jsou ty vánoce), salátku, housky a mousse na který jsme u Turků zvyklí. Řízek byl naprosto skvělý, jak od babičky, akorát brambor bylo slovy 5 takových malých kousků. To však kompenzovaly dva velké řízky. Nevím jestli jim třeba nedošly v kuchyni brambory, tak to vykompenzovali řízkem, ale vlastně mi to nevadilo. K řízku navíc dostanete půlku citrónu. Salátek byl fajn, dají vám k němu zálivku, neurazil. Houska je letadlový standard. Ani nevím proč jí dávají, ale rozpečenou houskou s máslem v letadle nikdy nepohrdnu. No a pak již zmíněný čokoládový mousse. Ten byl srovnatelný s tím, co nám nabídli v Tuskish Airlines. Za sebe musím říct, že tohle bylo opravdu dobře investovaných 10 EUR a kdyby to nabízelo více lowcost aerolinek, rád si to zopakuji. Tácek navíc ještě obsahoval vlhčené ubrousky. Jediné co mi chybělo byla nějaká malá voda nebo něco. Jen čistě na zapití. Ale v pořádku. Co mi ale opravdu hodně nevyhovovalo byl stolek, který se nevysunoval. Tácek se tak pořád nakláněl a riskoval jsem vyklopený řízek do klína.

Závěr

Naše cesta ještě nekončí, ale v tuto chvíli jsem vyčerpal slova k tomu, co jsem chtěl říct. Pakliže bych chtěl něco oproti ostatním lowcost vyzdvihnout, je to garantovaný přestup a pak určitě in flight servis, to jsou věci co mají zmáknuté perfekně. I na lowcost bych ocenil lepší zpracování sedaček a větší informovanost. Jinak asi není nic co bych vyloženě vytknul nebo se mi nelíbilo. Otázkou však je, vybral bych si Pegasus znovu? Po prvním letu jsem říkal, že ani kdyby měli letenky za korunu, na druhou stranu mě inflight tak navnadil, že bych tomu ještě šanci dal. Jediný co mě mrzí, že téměř všechny lety jsou směřovány na SAW, kde ve vzdušném prostoru ustupují letišti IST a podle toho to i tak vypadá. Možná i to by mohl být právě důvod, proč mě Pegasus vlastně naštval. Na druhou stranu, jen čas a pozorování ukáže, jestli jen nebyla špatná ta první zkušenost. Za sebe tedy Pegasus doporučuji, ale pouze za předpokladu, že Turkish nenabízí letenky o 30% dráž. Pak bych si totiž vybral Turkish, protože servis mají obdobný v ceně + zavazadla a inflight entertainment.